Poslech zvuků přírody má blahodárný vliv na naši mysl, uklidňuje nervový systém a trávení. Nové výzkumy naznačují, že zvuky zurčícího potůčku nebo vítr v korunách stromů nám pomáhají relaxovat.
Vědci z Brighton and Sussex Medical School (BSMS) zjistili, že poslech zvuků přírody ovlivňuje tělesné systémy, které řídí autonomní nervový systém (pocity strachu, stresu, funkci trávicího traktu, činnost mozku…). Příroda a její zvuky jsou často spojovány s podporou relaxace, ale až dosud neexistovala vědecká shoda na tom, jak tyto účinky vznikají. Nedávno byla zveřejněna studie, která tyto účinky potvrzuje.
Všichni známe pocit uvolnění a „vypnutí“, který přináší procházka v přírodě. Pochopení tohoto účinku bylo úkolem vědců. Na výzkumu spolupracovali s umělci. Studie přinesla výsledky, které budou zajímavé zejména pro lidi, kteří zažívají vysokou míru stresu.
Ve spolupráci s audiovizuálním umělcem Markem Warem provedl tým BSMS experiment, při němž účastníci poslouchali zvuky nahrané z přírodního a umělého prostředí, zatímco jejich mozková aktivita byla měřena na skeneru magnetické rezonance a činnost jejich autonomního nervového systému byla sledována prostřednictvím jemných změn srdečního tepu. Tým zjistil, že aktivita ve výchozím režimu mozkové sítě (soubor oblastí, které jsou aktivní, když odpočíváme) se měnila v závislosti na zvucích, které hrály v pozadí.
Při poslechu přirozených zvuků mozková aktivita odváděla pozornost od stresu nebo pocitu úzkosti. Při poslechu přirozených zvuků v porovnání s umělými zvuky se lidem zlepšilo trávení, zklidnila se jejich mysl a zažívali méně stresu.
Zajímavé je, že míra změny aktivity nervového systému závisela na výchozím stavu účastníků: jedinci, kteří vykazovali největší stres před zahájením experimentu, vykazovali největší tělesné uvolnění při poslechu přirozených zvuků, zatímco u těch, kteří již byli uvolnění, se stres při poslechu přirozených zvuků ve srovnání s umělými zvuky snížil jen nepatrně.
Studium účinků expozice prostředí je předmětem rostoucího zájmu v oblasti tělesného a duševního zdraví a má významné důsledky pro otázky veřejného zdraví a městského plánování. Tento výzkum jako první představuje integrované behaviorální, fyziologické a mozkové zkoumání tohoto tématu.
Zdroj: Cassandra D. Gould van Praag, Sarah N. Garfinkel, Oliver Sparasci, Alex Mees, Andrew O. Philippides, Mark Ware, Cristina Ottaviani, Hugo D. Critchley. Mind-wandering and alterations to default mode network connectivity when listening to naturalistic versus artificial sounds. Scientific Reports, 2017; 7: 45273 DOI: 10.1038/srep45273